Poslední týden se hodně rozhodovalo o úrokových sazbách v různých částech světa (žádná z velkých centrálních bank sazby nesnížila) a dozvěděli jsme se mimo jiné o radikálních ozdravných opatřeních nového argentinského prezidenta. Ekonom David Marek a náčelník Generálního štábu Armády ČR, Karel Řehka, zajímavě připomněli – každý z jiného úhlu pohledu – na co si v ČR musíme dávat pozor.
- V Británii Bank of England (BoE) ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25 %, což je maximum za posledních 15 let. Signalizovala tak, že úroky zůstanou na vyšší úrovni delší dobu, na rozdíl od amerického Fedu, který avizoval možné snížení úrokových sazeb v příštím roce. Důvodem udržení vysokých sazeb je snaha o kontrolu inflace.
- Evropská centrální banka (ECB) rovněž ponechala úrokové sazby nezměněné a oznámila urychlení odchodu z pandemických stimulů. I přes pokles inflace v Evropě se ECB rozhodla udržet současné sazby a zároveň se zbavuje nástrojů krizové politiky, což by mohlo ovlivnit inflaci v budoucnu.
- Americká centrální banka (Fed) ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25-5,50 % a naznačila možné snížení sazeb v příštím roce. Dobrou zprávou pro americké akcie je, že ekonomické projekce předpokládají „měkké přistání“ s očekáváním, že inflace v USA bude nadále zpomalovat a ekonomice se podaří vyhnout recesi.
- Jak to vypadá, když se inflace „utrhne ze řetězu“ je v posledních letech vidět nejen v Turecku (mimo jiné je turecká lira oproti americkému dolaru cca 10x slabší než před 10 lety), ale i v Argentině. Argentina tento týden provedla razantní devalvaci měny a zredukovala subvence na energii a dopravu jako součást drastických opatření nové vlády prezidenta Mileie ke stabilizaci ekonomiky sužované vysokou inflací. Argentinské peso bylo ze dne na den devalvováno o 54 % na 800 pesos za dolar, což je součást širšího plánu na řešení ekonomických problémů země, včetně obřího obchodního deficitu a dluhu vůči MMF. Vláda zároveň plánuje snížit počet úředníků a ministerstev na polovinu a omezit vládní výdaje.
- David Marek, z mého pohledu opravdu skvělý ekonom, měl zajímavý komentář v Hospodářských novinách. Podle Davida čelí aktuálně Česká republika veřejnému dluhu na konci roku přibližně 3,3 bilionu Kč, což je 45 % HDP země. I když to v porovnání s eurozónou vypadá příznivě, existují skryté dluhy spojené s investicemi do energetiky, infrastruktury, školství, vědy a výzkumu, a také s demografickými změnami, které nejsou zahrnuty v oficiálních statistikách. Celkový „skrytý“ dluh může dosahovat až 15-16 bilionů Kč, tedy 200-220 % HDP.
- Skryté dluhy Česka jsou alarmující a odhalují potřebu dlouhodobého a udržitelného plánování ve veřejných financích. Zmíněná čísla nejen naznačují hlubší ekonomickou zranitelnost, ale také nutnost strategického investování do klíčových sektorů pro budoucí růst. Zatímco aktuální čísla českého dluhu mohou vypadat zvládnutelně, dlouhodobé závazky vyžadují vědomé politické rozhodování, aby se zabránilo potenciální krizi způsobené přetížením ekonomiky dluhy a nedostali jsme se do podobné situace jako Argentina nebo Turecko.
- Otázka zní, co jsme schopni s tímto potenciálně dlouhodobým průšvihem udělat. Náčelník Generálního štábu Armády ČR, Karel Řehka, mluvil tento týden v podcastu Spotlight o tom, že k ubránění před různými nebezpečnými budoucími geopolitickými scénáři nám chybí politická vůle a leadership. Mám obavu, že se to netýká jen geopolitiky, ale i naší ekonomiky. Chybí nám nejen vůle a leadership, ale i dlouhodobá vize, a to se nám může vymstít. Jak to změnit zatím nevím, ale jak se na to z pohledu majetku připravit ano – využitím naší osvědčené strategie Ochrany bohatství.
- Na závěr ještě informace k výkonnosti trhů: za poslední týden se akcie v korunách pohybovaly od -0,2 % do 3,5 %. Od začátku roku 2018 vydělaly americké akcie velkých firem +102 %, americké dividendové +51 % v CZK, evropské akcie + 35 % a akcie emerging markets + 4 %.
